Ohlédnutí za volbami a žádoucí premiér
13. června 2006 • 15:21
Ve svém rozhodování byli voliči nejvíce ovlivněni předvolebními diskusními pořady vysílanými v televizi a v rozhlase. Oproti volbám do Poslanecké sněmovny v roce 2002 voliči častěji připouští, že se rozhodovali na základě volební kampaně. Týká se to jak „reklamy“ stran (v televizi, tisku, rozhlase, na plakátech), tak i předvolebních mítinků a setkání. Častěji byli voliči ovlivněni rovněž výzkumy volebních preferencí.
Mirek Topolánek má větší podporu pro obsazení funkce předsedy vlády než Jiří Paroubek.
Factum Invenio přináší podruhé od skončení voleb výsledky průzkumů, ve kterých veřejnost reaguje na jejich výsledky. První poznatky z reprezentativního povolebního telefonického dotazování Factum Invenio zveřejnila TV Nova v neděli 4. června v poledním pořadu „Sedmička“. Dnes publikované poznatky vyplývají z šetření, které Factum Invenio uskutečnilo v rámci svého programu Factum Omnibus. Dotazování se uskutečnilo ve dnech 3.6 - 9.6. 2006 na reprezentativním vzorku 955 občanů ČR ve věku od 18 let, získaném kvótním výběrem. Dotazování bylo započato po ukončení voleb, tj. v sobotu 3.6. po 14. hodině.
Největší roli při rozhodování zúčastněných voličů o tom, koho zvolit, hrály ze sledovaných faktorů předvolební diskusní pořady v televizi a v rozhlase. Jejich vliv připouští 52,5 % voličů (14,3 % se cítí být ovlivněno velmi). Čtyři z deseti zúčastněných voličů připustili vliv „politické reklamy“, třetina zkušenosti z předvolebních mítinků a osobních setkání s kandidáty a jen o poznání méně vliv průzkumů preferencí.
V porovnání s volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2002 byl zaznamenán nárůst vlivu všech sledovaných faktorů. Největší rozdíl byl zjištěn u reklamy stran uveřejněné v televizi, rozhlase, v novinách a na plakátech. Zatímco v roce 2002 takováto reklama ovlivnila 2 zúčastněné voliče z deseti, v roce 2006 měla vliv na 4 z deseti. Vezmeme-li v úvahu reálnou situaci obojích voleb, lze vyslovit hypotézu, že k posunu došlo především díky intenzivnímu a poměrně profesionálnímu využití venkovní reklamy.
Předvolebních mítinků a osobních setkání s kandidáty se zúčastnilo 8 zúčastněných voličů z deseti, to je přibližně stejný podíl jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002. V letošním roce ovšem byla tato setkání častěji zohledňována při výběru volené strany. Výsledky výzkumů volebních preferencí zvažovala při rozhodování necelá třetina zúčastněných voličů. I zde byl v porovnání s rokem 2002 zaznamenán nárůst vlivu (o 9 procentních bodů).
Za předsedu vlády by vzhledem k volebním výsledkům a k současné povolební situaci vybrala třetina všech občanů Mirka Topolánka a necelá čtvrtina Jiřího Paroubka. Další jména byla uváděna vzácně, relativně nejčastěji se jednalo o předsedy všech tří dalších parlamentních stran: Vojtěcha Filipa, Miroslava Kalouska a Martina Bursíka. Více než čtvrtina obyvatel neví, kdo by měl být předsedou příští vlády.
Když se zamyslíte nad tím, jak volby dopadly a kdo by za dané situace mohl aspoň teoreticky být předsedou příští vlády, koho byste si vybral?
Mirek Topolánek 33,9 %
Jiří Paroubek 23,3 %
Vojtěch Filip 2,9 %
Miroslav Kalousek 2,4 %
Martin Bursík 1,6 %
Jiná odpověď 8,7 %
neví 27,3 %
